Brusnice chocholičnatá (Vaccinium corymbosum) je známá spíše pod názvem borůvka zahradní, kanadská
nebo velkoplodá. Ze dvou pěstitelských skupin a to vysokokeřových a
nízkokeřových borůvek jsou u nás rozšiřovány převážně borůvky vysokokeřové.
Není výjimkou jejich záměna
se zcela jiným rostlinným druhem např. zimolezem (Lonicera), který je nazýván
jako Kamčatská borůvka nebo s muchovníkem (Amelanchier), který je nazýván
jako Borůvkový stromek, případně jako Amelanchierova borůvka.
O pěstování borůvek je u nás
zájem především mezi zahrádkáři. K jejich rozšiřování přispívá i nepravidelnost
sklizní lesních borůvek a nájezdy sběračů borůvek, kdy po jejich nájezdu
v lese téměř nic nezbude.
Podmínkou pro úspěšné
pěstování borůvek je respektování jejich nároků na stanoviště, půdu a
dodržování zásad pěstování. Nerespektování jejich nároků a nedodržování zásad
pěstování vede k pěstitelským neúspěchům.
Borůvky začínají plodit 3
rokem, plná plodnost nastupuje 6 rokem. Keře jsou dlouhověké, běžně 30 let,
někdy se dožívají až 60 let. V plné plodnosti se sklízí 2,5 až 6 kg (nebo dokonce i více)
borůvek z jednoho keře.
Borůvka je sice samosprašná
rostlina, ale výsadba dvou a více rostlin pozitivně ovlivní opylení a sklizeň.
Nejlépe je vysadit několik různých odrůd, nejraději z každé skupiny dle
doby plodnosti (kvetení), prodloužíme si tím dobu sběru plodů až do pozdního
léta.
Plody jsou uspořádány
v hroznech. Sklizeň je postupná, trvá přibližně 1 měsíc. Jak postupně keř
rozkvétá, tak i zraje.
Plody borůvek obsahují
vitamíny, minerální látky a barviva, které mají mimořádně příznivý vliv na
lidský organismus, zvyšují obranyschopnost, výborně působí proti průjmům. Částečně
pomáhají při léčbě cukrovky, dny a revmatismu. Lidové léčitelství doporučuje
každému sníst ročně alespoň 1,5
kg čerstvých borůvek pro vyčištění organismu.
Výběr odrůdy:
Od roku 1985, kdy začal ve spojených
státech Dr. Coville se šlechtěním divoce rostoucích borůvek bylo vyšlechtěno
mnoho odrůd a vznikají stále nové. Šlechtění se zaměřuje zejména na velikost a
chuť plodů. Důležitým údajem při koupi je zda jsou rostliny množeny vegetativně
(řízkováním). Semenáče jsou sice vitálnější, ale kvalita plodů bývá výrazně
nižší.
Výběr odrůdy není zrovna
lehkou záležitostí. Různé odrůdy se liší chutí a velikostí plodů, velikostí
rostlin, dobou zrání atd.
Osvědčené odrůdy:
Ranné - Earliblue, Duke
Středně ranné - Blueray,
Bruecrop
Polopozdní - Berkeley
Pozdní - Herbert, Jersey,
Volba stanoviště:
Základním požadavkem je
zvýšená půdní kyselost - PH kolem 4,5
a zvýšená půdní vlhkost. Na sušších stanovištích je
důležitá závlaha a to hlavně v době tvorby plodů. Borůvky patří k rostlinám
citlivým na vápník a chlor.
I když není až tak
rozhodující, zda jsou rostliny pěstované na plném slunci či v polostínu
volíme raději slunné stanoviště kde jsou sklizně ranější a plody aromatičtější.
Výsadba:
Vysazujeme do kyselé půdy,
nejraději do rašeliny. Nejlepší dobou na výsadbu je jaro, kdy mají rostliny
dostatek času řádně zakořenit.
Vykopeme jámu o rozměrech
minimálně 0,5x0,5x0,5 metru, čím větší, tím lepší. Do vykopané jámy dáme na dno
i po stranách netkanou textilii nebo fólii do které uděláme několik malých
dírek. Potom dáme do celé jámy rašelinu (vím, že je to poměrně nákladné, ale
určitě se to vyplatí a rostlina bude dobře růst a plodit).
Před výsadbou namočíme
kořeny rostliny na cca 2 hodiny do vody a poté sázíme do připravené půdy.
Rostlinu zasadíme o několik cm níže než byla pěstována a výhony zkrátíme o
polovinu. Vzhledem k velikosti dospělých keřů 150 až 180 cm je sázíme ve
vzdálenosti cca 1,5 metru
od sebe nebo ve sponu 2x1 metr.
Kultivace:
Borůvky mají mělký kořenový
systém, proto povrch kultivujeme velmi opatrně, max. 5 cm ve vzdálenosti 60 cm od rostliny. Při hlubší
kultivaci by mohlo dojít k poškození kořenového systému. Pro udržení
vlhkosti půdy a i jako ochrana proti plevelů okolí rostlin mulčujeme. Jak mulčovat je popsáno v článku: Mulčování
Hnojení:
Při hnojení se musíme
důsledně vyvarovat hnojiv s obsahem chloru a vápna. Nejlepší volbou je
používání hnojiv určených přímo na borůvky. V prvním roce nehnojíme,
protože kořeny jsou citlivé a mohlo by dojít k jejich poškození.
V dalších letech již hnojíme v množství dle návodu k danému
hnojivu. Hnojivo rovnoměrně rozprostřeme na povrch půdy a zasypeme mulčem. Po
odkvětu již nehnojíme, dřevo keře by špatně vyzrálo a mohlo by vymrznout.
Řez:
Cílem řezu je dosáhnou co
největší sklizně kvalitních plodů. Dřevo borůvek je
plodné několik let a proto se mohou borůvky nechat přirozeně růst jako keře.
Řez provádíme koncem zimy, nejlepší dobou je únor. V tu dobu dobře poznáme
květní pupeny, které jsou v porovnání s listovými nápadně kulatější.
Více v článku: Řez bobulovin
V současné
době pěstuji tyto borůvky: Borůvka Bleucrop - Borůvka Heidi
- Borůvka zahradní - Borůvka nízká
Přeji vám mnoho zdaru při
pěstování vašich borůvek.