Zdroj: https://www.uhliste.cz/toulky-sumavou/trijezerni-slat • Vydáno: 28.12.2008 23:19 • Autor: Tomas
Na Rokytě si nejprve prohlédneme výstavu „Kameny a lidé" a poté se vydáme po žluté turistické značce na Tříjezerní slať. Trasa vede až na Tříjezerní slať po asfaltové cestě stále stále do mírného kopce. Po ujití...
Odkaz na mapu výletu:
http://www.mapy.cz/#x=130866432@y=132276992@z=12@mm=TTtP@sa=s@st=s@ssq=srn%C3%AD@sss=1@ssp=125064101_128075649_146035621_145475457
Dnešní výlet začneme na Rokytě (cca 5 km od Srní směrem na Antýgl).
Na Rokytě si nejprve prohlédneme výstavu „Kameny a lidé" a poté se vydáme po žluté turistické značce na Tříjezerní slať. Trasa vede až na Tříjezerní slať po asfaltové cestě stále stále do mírného kopce. Po ujití 4,5 km se ocitáme před Tříjezerní slatí - je nádherná.
Po prohlídce se vydáme dále po žluté na rozcestí Pod Oblíkem, to je jen 500 metrů.
Dále půjdeme po modré turistické značce až na rozcestí Hakešická cesta. Tyto dva kilometry vedou stále z kopce po zpevněné cestě.
Od rozcestí Hakešická cesta se vydáme po zelené turistické značce podél plavebního kanálu zpět na Rokytu.
Délka tohoto výletu je 11 kilometrů a trasa je vhodná i pro menší děti.
Tříjezerní slať se rozprostírá v chladné a vlhké oblasti se 160 mrazovými dny v roce a s průměrnými ročními srážkami 1 100 mm. Je téměř učebnicovým příkladem vrchoviště prameništního typu. Rašeliniště počalo vznikat před několika tisíci lety, a protože hlavním zdrojem vody byly srážky, nazývá se tento typ slať. Tříjezerní slať je dodnes živým vrchovištím, které stále roste.
Na malém prostoru zde můžete shlédnout téměř vše, co mohou návštěvníkovi nabídnout šumavské slati.
Svůj název dostala slať podle tří jezírek uprostřed vrchoviště.
Rašelinné jezírko
Největší ze zdejších jezírek je 7 arů velké a asi 2m hluboké. Nahnědo jej obarvily huminové kyseliny vylouhované z rašeliny. I přes velmi náročné podmínky se zde vyskytuje život, např. vzácná znakoplavka horská, stejně jako všech 5 našich znakoplavek. Břehy jezírek porůstají ostřicemi a suchopýrem. Svůj živinově chudý jídelníček si mouchami vylepšuje masožravá rosnatka okrouhlolistá. Dále zde roste rašeliník, což je nenápadný mechorost, starý již několik miliónů let. Jeho odumřelé zbytky pomáhají tvořit rašelinnou vrstvu. Z 50 druhů popsaných ve střední Evropě jich zde žije 15.
